Tibetské vlajky se na radnici asi nedočkáme, prezidenta Zemana možná ano.

Na začátku Nového roku se pokusím zavěštit a odhadnout postoj naší radnice k události, která každoročně na začátku ledna přichází na jednání Rady města. Jedná se o žádost k připojení radnice k akci "Vlajka pro Tibet", vyjádření solidarity s těžce zkoušeným národem, o které jsem zde psal již v září loňského roku. Vzhledem k tomu, že vedení radnice se politicky prakticky nezměnilo, dá se očekávat i jeho konzistentní postoj tento rok. Pan starosta jako poradce a příznivec našeho prezidenta bude určitě prosazovat postoj souznící se stanoviskem Hradu, a dovolím si předpovědět, že Naše dvojměstí bude opět pouze přitakávat. Ne že by radní za tento spolek neznali historické podrobnosti brutálního zásahu čínské moci z roku 1958, ale v tomto případě účel světí prostředky. Proč by vyvolávali rozmíšku v koalici kvůli malichernostem, když to vládnutí jim tak hezky pospolu jde. "Já na bráchu, brácha na mě", tak nějak to v politice, a to jak velké, tak i komunální, chodí.

Sečteno a podtrženo, vsadím se o cokoliv, že i letos Tibetskou vlajku na radnici neuvidíme. 

Naopak dávám velkou šanci tomu, že opět budeme svědky návštěvy hlavy státu, který k nám rád zavítá na základě pozvání hlavy naší radnice. I v tomto případě rád uzavřu sázku, ale jen na hodnotu té první. Pokud by prezident totiž nakonec nepřijel, protože do jeho hlavy opravdu nevidím, přišel bych jen o jistou výhru za tibetskou vlajku. A taky bych si ušetřil jeho přivítání na brandýském náměstí, kam bych se tentokráte prostě musel vypravit. Nebyl bych jako minule svázán postavením radního, který odmítl svou neúčastí na vítacích ceremoniálech panáčkovat před hostem jako ostatní představitelé města. Ale mohl bych spolu se studenty gymnázia a mnohými ostatními spoluobčany opět zamávat červenými trenýrkami. Jako pozdrav prezidentovi, kterého si nevážím, a jako pozdrav tomu, kdo se mu klaní, či přisluhuje.......